Loupak.cz - Vtipy

„Pane, proč vedete toho krokodýla na vodítku?”
„Nenávidím psy.”

U pana Nováka zvoní telefon: „Pepo, přijď k nám, koupili jsme psa.”
„A nekouše?”
„Proto tě zveme, abychom to vyzkoušeli!”

Hraje pes v baru bravurně na piáno. Mírně podroušený host navrhne majiteli: „Proč ho nedáte na konzervatoř?”
„Chtěl jsem, ale on chce studovat na doktora!”

Kto má najviac fanúšikov? Stromy, majú najviac listov.

Hospodář vidí, že jeho starý kohout už má přece jen zenit za sebou, i když je pořád ještě statný a hlasitě kokrhá, a s předstihem mu shání kohoutka, aby ho jednou plynule vystřídal na vladařském trůnu. A tak zase jednoho vypustí na dvorek.
Starý kohout si mladého vezme stranou a přátelsky mu domlouvá: „Hele, mladej, slepic je tu dost pro oba, tak nebudeme dělat žádné boje. Jedna jediná tu stojí za to, támhle Pepina, a o tu si můžeme dát závody.”
„A jaké závody navrhuješ?” zeptá se mladý samec.
„Třeba třikrát kolem hnoje,” navrhuje matador.
Mladý sebevědomě prohlásí: „To nemáš šanci.”
Zkusmo si zaklusají. Mezi slepicemi to začíná vřít, očekávají soutěž a rozčileně kvokají.
„Dám ti náskok,” rozhodne se shovívavě mladý kohout. „Můžeš jít o půl kola dopředu.”
Je odstartováno. Starý v prvním kole náskok udrží, ve druhém ho mladý začíná viditelně dohánět. Slepice řvou, Pepina vysílá poplašené pohledy a cudně klopí oči. Třetí kolo, mladý kohout už má zobák na pérech starého, když se ozve výstřel a mladý kohout padne mrtev k zemi.
Hospodář v okně odloží pušku a zklamaně pokrčí rameny: „Tohle už snad není pravda, třetí kohout za sebou a zase teplej!”

Víte, co potřebujete k lovu na tygra?
Rýsováček, kružítko, dvě esa a příručku „Jak na jeleny”. Rýsováček položíte pod strom, vy na něj vylezete a čekáte. Přijde tygr, šlápne na rýsováček, vyskočí bolestí. Vy jste připraveni a ve výskoku ho píchnete kružítkem do oka. Tygr zařve: „Au, voko!”
Vy mu ukážete své dvě esa a řeknete: „Já mám královský!”
Načež tygr prohlásí: „To jsem z toho jelen!”
No a dále už postupujete dle příručky „Jak na jeleny”!

Malá myška vidí poprvé v životě netopýra. Přiběhne domů a volá: „Maminko, maminko. Já jsem viděla anděla!”

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Do města na příslušné úřady půjde liška, ta je dost fikaná, všechna potřebná potvrzení a povolení rychle vyřídí... řekla si zvířátka. A tak tedy liška šla. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se liška vrací se stáhnutým ocasem a celá zničená říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: „Já bych to zkusil vyřídit!”
Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: „Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit, už jen ty to dokážeš!”
Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města. Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem apod. Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.
„Velmi jednoduše,” říká osel. „Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák...”

Jede beruška šalinou a revizor se ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška jízdenku nemá, tak ji dají před soud a soudce se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Dají ji do vězení a policista se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Useknou jí hlavu, vyletí její duch a říká: „Beruška nemá jízdenku, beruška má šalinkartu!”

Proč je slon velký, šedý a hrubý?
Protože malý, bílý a kulatý je acylpirin.