Loupak.cz - Vtipy

Hraje pes v baru bravurně na piáno. Mírně podroušený host navrhne majiteli: „Proč ho nedáte na konzervatoř?”
„Chtěl jsem, ale on chce studovat na doktora!”

Víte, jaký hmyz je nejlínější?
Vosy, nechce se jim sbírat med.

Proč je slon velký, šedý a hrubý?
Protože malý, bílý a kulatý je acylpirin.

Která tři slova slyší žralok nejraději, když pluje za lodí?
Muž přes palubu!

Víte, co potřebujete k lovu na tygra?
Rýsováček, kružítko, dvě esa a příručku „Jak na jeleny”. Rýsováček položíte pod strom, vy na něj vylezete a čekáte. Přijde tygr, šlápne na rýsováček, vyskočí bolestí. Vy jste připraveni a ve výskoku ho píchnete kružítkem do oka. Tygr zařve: „Au, voko!”
Vy mu ukážete své dvě esa a řeknete: „Já mám královský!”
Načež tygr prohlásí: „To jsem z toho jelen!”
No a dále už postupujete dle příručky „Jak na jeleny”!

Hospodář vidí, že jeho starý kohout už má přece jen zenit za sebou, i když je pořád ještě statný a hlasitě kokrhá, a s předstihem mu shání kohoutka, aby ho jednou plynule vystřídal na vladařském trůnu. A tak zase jednoho vypustí na dvorek.
Starý kohout si mladého vezme stranou a přátelsky mu domlouvá: „Hele, mladej, slepic je tu dost pro oba, tak nebudeme dělat žádné boje. Jedna jediná tu stojí za to, támhle Pepina, a o tu si můžeme dát závody.”
„A jaké závody navrhuješ?” zeptá se mladý samec.
„Třeba třikrát kolem hnoje,” navrhuje matador.
Mladý sebevědomě prohlásí: „To nemáš šanci.”
Zkusmo si zaklusají. Mezi slepicemi to začíná vřít, očekávají soutěž a rozčileně kvokají.
„Dám ti náskok,” rozhodne se shovívavě mladý kohout. „Můžeš jít o půl kola dopředu.”
Je odstartováno. Starý v prvním kole náskok udrží, ve druhém ho mladý začíná viditelně dohánět. Slepice řvou, Pepina vysílá poplašené pohledy a cudně klopí oči. Třetí kolo, mladý kohout už má zobák na pérech starého, když se ozve výstřel a mladý kohout padne mrtev k zemi.
Hospodář v okně odloží pušku a zklamaně pokrčí rameny: „Tohle už snad není pravda, třetí kohout za sebou a zase teplej!”

Kto má najviac fanúšikov? Stromy, majú najviac listov.

Jede beruška šalinou a revizor se ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška jízdenku nemá, tak ji dají před soud a soudce se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Dají ji do vězení a policista se jí ptá: „Beruško, máte jízdenku?”
Beruška ji nemá. Useknou jí hlavu, vyletí její duch a říká: „Beruška nemá jízdenku, beruška má šalinkartu!”

Postmanův první povzdech
Pošťákovi, instalatérovi, plynaři, elektrikáři, malíři pokojů, domovníkovi a majiteli domu se bude pes snažit zabránit ve vstupu do vašeho bytu.

Postmanův druhý povzdech
Pravděpodobnost, že kohokoli z výše jmenovaných pes kousne, je tím vyšší, čím závažnější jejich návštěva je.

Zákon o spotřebě erudovaných pracovních sil
Prasklo-li ve vašem bytě vodovodní potrubí, dostane se k místu havárie teprve šestý až osmý přivolaný instalatér.

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Do města na příslušné úřady půjde liška, ta je dost fikaná, všechna potřebná potvrzení a povolení rychle vyřídí... řekla si zvířátka. A tak tedy liška šla. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se liška vrací se stáhnutým ocasem a celá zničená říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: „Já bych to zkusil vyřídit!”
Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: „Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit, už jen ty to dokážeš!”
Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města. Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem apod. Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.
„Velmi jednoduše,” říká osel. „Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák...”